<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="ky">
	<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5</id>
	<title>ЗЕМАРХ - Түзөтүүлөр тарыхы</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T03:11:26Z</updated>
	<subtitle>Уикидеги бул барактын өзгөртүү тарыхы</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.40.0</generator>
	<entry>
		<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=43506&amp;oldid=prev</id>
		<title>Турганбаев Элебай, 04:21, 22 Январь (Үчтүн айы) 2026 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=43506&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-22T04:21:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;04:21, 22 Январь (Үчтүн айы) 2026 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; Киликиялык – [[Византия]]нын импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–569). [[Түрктөр]] Византиянын колдоосу менен [[Персия]]ны алсыратып, [[Улуу Жибек жолу]]н көзөмөлгө алууну көздөшкөн. Ошондуктан түрк каганы (552–576) [[Истеми|Исте&amp;amp;shy;ми]] (Менандр боюнча «Дизавул»; б. а. «[[жабгу]]» деген түрк титулунун бузулуп айтылышы) 568-жылы [[Константинопол]]го согдиялык [[Маниах]] башында турган элчилигин жөнөтүп, эгер зарылчылык туулса перс жана [[авар]] урууларына каршы биргелешкен аскердик жүрүш жасоо тууралуу макулдашкан. Жооп катары 568-жылы августта римдиктер Маниах менен бирге өз элчилигин жөнөткөн. Ал элчиликти Византиянын чыгышындагы шаарлардын башчысы Земарх жетектеген.  Алар [[Кавказ]], [[Каспий деңизи|Каспий деңи&amp;amp;shy;зи]]н айланып, Ак-Тоо (Эктаг) жакын Исте&amp;amp;shy;ми кагандын кабыл алуусунда болушкан. Византиялык элчилердин максаты да түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын ою орундалып, түрк каганы Земархты жанына алып перстерге каршы согушка аттанган. «[[Талас]] өлкөсү (hora)» деген жерде түрк каганына перс элчилери келген, бирок каган аларды жакшы кабыл алган эмес. Ка&amp;amp;shy;ган Земархка «күң катары херхирлердин ([[Кыргыздар|кыр&amp;amp;shy;гыздар]]) колго түшкөн кызын тартуулаган». Маниахтын көзү өтүп кеткенине байланыштуу Земарх кайта турган маалда Истеми каган аны менен Византияга Тагма деген башка элчисин жөнөткөн. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Башка бул &lt;/del&gt;элчи тууралуу башка маалыматтар жолукпайт. Айрым тарыхчылардын пикиринде ал Маниахтын уулу болгон. Өз милдетин толук аткарган Земарх кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; Киликиялык – [[Византия]]нын импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–569). [[Түрктөр]] Византиянын колдоосу менен [[Персия]]ны алсыратып, [[Улуу Жибек жолу]]н көзөмөлгө алууну көздөшкөн. Ошондуктан түрк каганы (552–576) [[Истеми|Исте&amp;amp;shy;ми]] (Менандр боюнча «Дизавул»; б. а. «[[жабгу]]» деген түрк титулунун бузулуп айтылышы) 568-жылы [[Константинопол]]го согдиялык [[Маниах]] башында турган элчилигин жөнөтүп, эгер зарылчылык туулса перс жана [[авар]] урууларына каршы биргелешкен аскердик жүрүш жасоо тууралуу макулдашкан. Жооп катары 568-жылы августта римдиктер Маниах менен бирге өз элчилигин жөнөткөн. Ал элчиликти Византиянын чыгышындагы шаарлардын башчысы Земарх жетектеген.  Алар [[Кавказ]], [[Каспий деңизи|Каспий деңи&amp;amp;shy;зи]]н айланып, Ак-Тоо (Эктаг) жакын Исте&amp;amp;shy;ми кагандын кабыл алуусунда болушкан. Византиялык элчилердин максаты да түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын ою орундалып, түрк каганы Земархты жанына алып перстерге каршы согушка аттанган. «[[Талас]] өлкөсү (hora)» деген жерде түрк каганына перс элчилери келген, бирок каган аларды жакшы кабыл алган эмес. Ка&amp;amp;shy;ган Земархка «күң катары херхирлердин ([[Кыргыздар|кыр&amp;amp;shy;гыздар]]) колго түшкөн кызын тартуулаган». Маниахтын көзү өтүп кеткенине байланыштуу Земарх кайта турган маалда Истеми каган аны менен Византияга Тагма деген башка элчисин жөнөткөн. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Бул &lt;/ins&gt;элчи тууралуу &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;тарыхый &lt;/ins&gt;башка маалыматтар жолукпайт. Айрым тарыхчылардын пикиринде ал Маниахтын уулу болгон. Өз милдетин толук аткарган Земарх кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004; Жданович О. П. Посольство Земарха в ставку тюркского кагана (перевод и комментарии фрагментов труда Менандра Протектора). //Золотоордынское обозрение.  2014. № 2.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004; Жданович О. П. Посольство Земарха в ставку тюркского кагана (перевод и комментарии фрагментов труда Менандра Протектора). //Золотоордынское обозрение.  2014. № 2.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Турганбаев Элебай</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=43505&amp;oldid=prev</id>
		<title>Турганбаев Элебай, 04:18, 22 Январь (Үчтүн айы) 2026 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=43505&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-22T04:18:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;04:18, 22 Январь (Үчтүн айы) 2026 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&amp;#039;title&amp;#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; Киликиялык – [[Византия]]нын импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–569). [[Түрктөр]] Византиянын колдоосу менен [[Персия]]ны алсыратып, [[Улуу Жибек жолу]]н көзөмөлгө алууну көздөшкөн. Ошондуктан түрк каганы (552–576) [[Истеми|Исте&amp;amp;shy;ми]] (Менандр боюнча «Дизавул»; б. а. «[[жабгу]]» деген түрк титулунун бузулуп айтылышы) 568-жылы [[Константинопол]]го согдиялык [[Маниах]] башында турган элчилигин жөнөтүп, эгер зарылчылык туулса перс жана [[авар]] урууларына каршы биргелешкен аскердик жүрүш жасоо тууралуу макулдашкан. Жооп катары 568-жылы августта римдиктер Маниах менен бирге өз элчилигин жөнөткөн. Ал элчиликти Византиянын чыгышындагы шаарлардын башчысы Земарх жетектеген.  Алар [[Кавказ]], [[Каспий деңизи|Каспий деңи&amp;amp;shy;зи]]н айланып, Ак-Тоо (Эктаг) жакын Исте&amp;amp;shy;ми кагандын кабыл алуусунда болушкан. Византиялык элчилердин максаты да түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын ою орундалып, түрк каганы Земархты жанына алып перстерге каршы согушка аттанган. «[[Талас]] өлкөсү (hora)» деген жерде түрк каганына перс элчилери келген, бирок каган аларды жакшы кабыл алган эмес. Ка&amp;amp;shy;ган Земархка «күң катары херхирлердин ([[Кыргыздар|кыр&amp;amp;shy;гыздар]]) колго түшкөн кызын тартуулаган». Маниахтын көзү өтүп кеткенине байланыштуу Земарх кайта турган маалда Истеми каган аны менен Византияга Тагма деген башка элчисин жөнөткөн. Башка бул элчи тууралуу башка маалыматтар жолукпайт. Айрым тарыхчылардын пикиринде ал Маниахтын уулу болгон. Өз милдетин толук аткарган Земарх кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&amp;#039;title&amp;#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; Киликиялык – [[Византия]]нын импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–569). [[Түрктөр]] Византиянын колдоосу менен [[Персия]]ны алсыратып, [[Улуу Жибек жолу]]н көзөмөлгө алууну көздөшкөн. Ошондуктан түрк каганы (552–576) [[Истеми|Исте&amp;amp;shy;ми]] (Менандр боюнча «Дизавул»; б. а. «[[жабгу]]» деген түрк титулунун бузулуп айтылышы) 568-жылы [[Константинопол]]го согдиялык [[Маниах]] башында турган элчилигин жөнөтүп, эгер зарылчылык туулса перс жана [[авар]] урууларына каршы биргелешкен аскердик жүрүш жасоо тууралуу макулдашкан. Жооп катары 568-жылы августта римдиктер Маниах менен бирге өз элчилигин жөнөткөн. Ал элчиликти Византиянын чыгышындагы шаарлардын башчысы Земарх жетектеген.  Алар [[Кавказ]], [[Каспий деңизи|Каспий деңи&amp;amp;shy;зи]]н айланып, Ак-Тоо (Эктаг) жакын Исте&amp;amp;shy;ми кагандын кабыл алуусунда болушкан. Византиялык элчилердин максаты да түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын ою орундалып, түрк каганы Земархты жанына алып перстерге каршы согушка аттанган. «[[Талас]] өлкөсү (hora)» деген жерде түрк каганына перс элчилери келген, бирок каган аларды жакшы кабыл алган эмес. Ка&amp;amp;shy;ган Земархка «күң катары херхирлердин ([[Кыргыздар|кыр&amp;amp;shy;гыздар]]) колго түшкөн кызын тартуулаган». Маниахтын көзү өтүп кеткенине байланыштуу Земарх кайта турган маалда Истеми каган аны менен Византияга Тагма деген башка элчисин жөнөткөн. Башка бул элчи тууралуу башка маалыматтар жолукпайт. Айрым тарыхчылардын пикиринде ал Маниахтын уулу болгон. Өз милдетин толук аткарган Земарх кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;; &amp;lt;i&amp;gt;Пигулевска Н.&amp;lt;/i&amp;gt; Византия на путях в Индию. М.; Л., 1951&lt;/del&gt;; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;; Жданович О. П. Посольство Земарха в ставку тюркского кагана (перевод и комментарии фрагментов труда Менандра Протектора). //Золотоордынское обозрение.  2014. № 2&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;p align=&#039;right&#039;&amp;gt;&lt;/del&gt;&amp;lt;i type=&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&lt;/del&gt;author&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&lt;/del&gt;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;gt;&amp;lt;/p&lt;/del&gt;&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;i type=&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&quot;&lt;/ins&gt;author&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&quot;&lt;/ins&gt;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Турганбаев Элебай</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=43504&amp;oldid=prev</id>
		<title>Турганбаев Элебай, 04:12, 22 Январь (Үчтүн айы) 2026 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=43504&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-22T04:12:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;04:12, 22 Январь (Үчтүн айы) 2026 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;К и л и к и я л ы к &lt;/del&gt;– Византия импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;568–69&lt;/del&gt;). &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Адегенде &amp;lt;i&amp;gt;Маниах&amp;lt;/i&amp;gt; башында турган &lt;/del&gt;түрк &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;каганынын элчилери 568-жылы Визан&lt;/del&gt;&amp;amp;shy;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;тияга келген &lt;/del&gt;(&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;мүмкүн ичинде Тянь-Шанда ту&amp;amp;shy&lt;/del&gt;;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;рушкан согдиялыктар болушкан &lt;/del&gt;деген &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;пикир бар&lt;/del&gt;). &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Түрктөр кайтканда алар м&lt;/del&gt;-&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;н кошо &lt;/del&gt;Земарх &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ба&amp;amp;shy;шында турган элчилер Кавказды&lt;/del&gt;, Каспий деңи&amp;amp;shy;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;зин &lt;/del&gt;айланып &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;өтүп&lt;/del&gt;, &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Сыр&lt;/del&gt;-&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Дарыяда турган &amp;lt;i&amp;gt;&lt;/del&gt;Исте&amp;amp;shy;ми кагандын &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;(Менандр&amp;lt;/i&amp;gt; боюнча Дизавул) &lt;/del&gt;кабыл алуусунда болушкан. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Элчилердин &lt;/del&gt;максаты түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;максаты &lt;/del&gt;орундалып, &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Земархтан кийин &lt;/del&gt;түрк &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;каганына келишкен перс элчилерин Истеми ка&amp;amp;shy;был алган эмес ж-а өзү &lt;/del&gt;перстерге каршы &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;жор&amp;amp;shy;туулга чыкканда Земарх кошо барган&lt;/del&gt;. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ушул жү&amp;amp;shy;рүшкө байланыштуу «Талас &lt;/del&gt;өлкөсү (hora)» &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ж-дө кабар бар. Ал Таласты эскерген эң алгач&amp;amp;shy;кы маалыматтардын бири болушу мүмкүн&lt;/del&gt;. Ка&amp;amp;shy;ган Земархка &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ырайымдуулук көргөзүп; «колго түшкөн күң тартуулаган: ал кыз херхирлерге» &lt;/del&gt;(кыр&amp;amp;shy;гыздар) &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;караган&lt;/del&gt;. Өз милдетин толук аткарган Земарх кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Киликиялык &lt;/ins&gt;– &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[&lt;/ins&gt;Византия&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;]]нын &lt;/ins&gt;импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;568–569&lt;/ins&gt;). &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Түрктөр]] Византиянын колдоосу менен [[Персия]]ны алсыратып, [[Улуу Жибек жолу]]н көзөмөлгө алууну көздөшкөн. Ошондуктан &lt;/ins&gt;түрк &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;каганы (552–576) [[Истеми|Исте&lt;/ins&gt;&amp;amp;shy;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ми]] &lt;/ins&gt;(&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Менандр боюнча «Дизавул»&lt;/ins&gt;; &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;б. а. «[[жабгу]]» &lt;/ins&gt;деген &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;түрк титулунун бузулуп айтылышы&lt;/ins&gt;) &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;568-жылы [[Константинопол]]го согдиялык [[Маниах]] башында турган элчилигин жөнөтүп, эгер зарылчылык туулса перс жана [[авар]] урууларына каршы биргелешкен аскердик жүрүш жасоо тууралуу макулдашкан&lt;/ins&gt;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Жооп катары 568&lt;/ins&gt;-&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;жылы августта римдиктер Маниах менен бирге өз элчилигин жөнөткөн. Ал элчиликти Византиянын чыгышындагы шаарлардын башчысы &lt;/ins&gt;Земарх &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;жетектеген.  Алар [[Кавказ]]&lt;/ins&gt;, &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Каспий деңизи|&lt;/ins&gt;Каспий деңи&amp;amp;shy;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;зи]]н &lt;/ins&gt;айланып, &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Ак&lt;/ins&gt;-&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Тоо (Эктаг) жакын &lt;/ins&gt;Исте&amp;amp;shy;ми кагандын кабыл алуусунда болушкан. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Византиялык элчилердин &lt;/ins&gt;максаты &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;да &lt;/ins&gt;түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ою &lt;/ins&gt;орундалып, түрк &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;каганы Земархты жанына алып &lt;/ins&gt;перстерге каршы &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;согушка аттанган&lt;/ins&gt;. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;«[[Талас]] &lt;/ins&gt;өлкөсү (hora)» &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;деген жерде түрк каганына перс элчилери келген, бирок каган аларды жакшы кабыл алган эмес&lt;/ins&gt;. Ка&amp;amp;shy;ган Земархка &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;«күң катары херхирлердин &lt;/ins&gt;(&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Кыргыздар|&lt;/ins&gt;кыр&amp;amp;shy;гыздар&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;]]&lt;/ins&gt;) &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;колго түшкөн кызын тартуулаган». Маниахтын көзү өтүп кеткенине байланыштуу Земарх кайта турган маалда Истеми каган аны менен Византияга Тагма деген башка элчисин жөнөткөн. Башка бул элчи тууралуу башка маалыматтар жолукпайт. Айрым тарыхчылардын пикиринде ал Маниахтын уулу болгон&lt;/ins&gt;. Өз милдетин толук аткарган Земарх кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860; &amp;lt;i&amp;gt;Пигулевска Н.&amp;lt;/i&amp;gt; Византия на путях в Индию. М.; Л., 1951; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860; &amp;lt;i&amp;gt;Пигулевска Н.&amp;lt;/i&amp;gt; Византия на путях в Индию. М.; Л., 1951; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;p align=&amp;#039;right&amp;#039;&amp;gt;&amp;lt;i type=&amp;#039;author&amp;#039;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;p align=&amp;#039;right&amp;#039;&amp;gt;&amp;lt;i type=&amp;#039;author&amp;#039;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Турганбаев Элебай</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=29730&amp;oldid=prev</id>
		<title>Temirkan, 09:12, 7 Август (Баш оона) 2025 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=29730&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-08-07T09:12:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;09:12, 7 Август (Баш оона) 2025 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;1 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; К и л и к и я л ы к – Византия импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–69). Адегенде &amp;lt;i&amp;gt;Маниах&amp;lt;/i&amp;gt; башында турган түрк каганынын элчилери 568-&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;ж. &lt;/del&gt;Визан&amp;amp;shy;тияга келген (мүмкүн ичинде Тянь-Шанда ту&amp;amp;shy;рушкан согдиялыктар болушкан деген пикир бар). Түрктөр кайтканда алар м-н кошо &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;З. &lt;/del&gt;ба&amp;amp;shy;шында турган элчилер Кавказды, Каспий деңи&amp;amp;shy;зин айланып өтүп, Сыр-Дарыяда турган &amp;lt;i&amp;gt;Исте&amp;amp;shy;ми кагандын (Менандр&amp;lt;/i&amp;gt; &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;б-ча &lt;/del&gt;Дизавул) кабыл алуусунда болушкан. Элчилердин максаты түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын максаты орундалып, &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;З-тан &lt;/del&gt;кийин түрк каганына келишкен перс элчилерин Истеми ка&amp;amp;shy;был алган эмес ж-а өзү перстерге каршы жор&amp;amp;shy;туулга чыкканда &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;З. &lt;/del&gt;кошо барган. Ушул жү&amp;amp;shy;рүшкө байланыштуу «Талас өлкөсү (hora)» ж-дө кабар бар. Ал Таласты эскерген эң алгач&amp;amp;shy;кы маалыматтардын бири болушу мүмкүн. Ка&amp;amp;shy;ган &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;З-ка &lt;/del&gt;ырайымдуулук көргөзүп; «колго түшкөн күң тартуулаган: ал кыз херхирлерге» (кыр&amp;amp;shy;гыздар) караган. Өз милдетин толук аткарган &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;З. &lt;/del&gt;кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&#039;title&#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; К и л и к и я л ы к – Византия импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–69). Адегенде &amp;lt;i&amp;gt;Маниах&amp;lt;/i&amp;gt; башында турган түрк каганынын элчилери 568-&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;жылы &lt;/ins&gt;Визан&amp;amp;shy;тияга келген (мүмкүн ичинде Тянь-Шанда ту&amp;amp;shy;рушкан согдиялыктар болушкан деген пикир бар). Түрктөр кайтканда алар м-н кошо &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Земарх &lt;/ins&gt;ба&amp;amp;shy;шында турган элчилер Кавказды, Каспий деңи&amp;amp;shy;зин айланып өтүп, Сыр-Дарыяда турган &amp;lt;i&amp;gt;Исте&amp;amp;shy;ми кагандын (Менандр&amp;lt;/i&amp;gt; &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;боюнча &lt;/ins&gt;Дизавул) кабыл алуусунда болушкан. Элчилердин максаты түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын максаты орундалып, &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Земархтан &lt;/ins&gt;кийин түрк каганына келишкен перс элчилерин Истеми ка&amp;amp;shy;был алган эмес ж-а өзү перстерге каршы жор&amp;amp;shy;туулга чыкканда &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Земарх &lt;/ins&gt;кошо барган. Ушул жү&amp;amp;shy;рүшкө байланыштуу «Талас өлкөсү (hora)» ж-дө кабар бар. Ал Таласты эскерген эң алгач&amp;amp;shy;кы маалыматтардын бири болушу мүмкүн. Ка&amp;amp;shy;ган &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Земархка &lt;/ins&gt;ырайымдуулук көргөзүп; «колго түшкөн күң тартуулаган: ал кыз херхирлерге» (кыр&amp;amp;shy;гыздар) караган. Өз милдетин толук аткарган &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Земарх &lt;/ins&gt;кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-deleted&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br/&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot;&gt;8 сап:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;9 сап:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;p align=&amp;#039;right&amp;#039;&amp;gt;&amp;lt;i type=&amp;#039;author&amp;#039;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;p align=&amp;#039;right&amp;#039;&amp;gt;&amp;lt;i type=&amp;#039;author&amp;#039;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Temirkan</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=24491&amp;oldid=prev</id>
		<title>Kadyrm: 1 версия</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=24491&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-05-06T16:48:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;1 версия&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Мурунку нускасы&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;1&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;16:48, 6 Май (Бугу) 2025 -деги абалы&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-notice&quot; lang=&quot;ky&quot;&gt;&lt;div class=&quot;mw-diff-empty&quot;&gt;(Айырма жок)&lt;/div&gt;
&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Kadyrm</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=24490&amp;oldid=prev</id>
		<title>vol3&gt;KadyrM, 10:36, 6 Май (Бугу) 2025 карата</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://encyclopedia.edu.kg/index.php?title=%D0%97%D0%95%D0%9C%D0%90%D0%A0%D0%A5&amp;diff=24490&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-05-06T10:36:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Жаңы барак&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;b type=&amp;#039;title&amp;#039;&amp;gt;ЗЕМА&amp;amp;#769;РХ&amp;lt;/b&amp;gt; К и л и к и я л ы к – Византия импе&amp;amp;shy;ратору Юстин IIнин түрк каганына жиберген элчиси (568–69). Адегенде &amp;lt;i&amp;gt;Маниах&amp;lt;/i&amp;gt; башында турган түрк каганынын элчилери 568-ж. Визан&amp;amp;shy;тияга келген (мүмкүн ичинде Тянь-Шанда ту&amp;amp;shy;рушкан согдиялыктар болушкан деген пикир бар). Түрктөр кайтканда алар м-н кошо З. ба&amp;amp;shy;шында турган элчилер Кавказды, Каспий деңи&amp;amp;shy;зин айланып өтүп, Сыр-Дарыяда турган &amp;lt;i&amp;gt;Исте&amp;amp;shy;ми кагандын (Менандр&amp;lt;/i&amp;gt; б-ча Дизавул) кабыл алуусунда болушкан. Элчилердин максаты түрктөрдү перстерге каршы үгүттөө болгон. Алар&amp;amp;shy;дын максаты орундалып, З-тан кийин түрк каганына келишкен перс элчилерин Истеми ка&amp;amp;shy;был алган эмес ж-а өзү перстерге каршы жор&amp;amp;shy;туулга чыкканда З. кошо барган. Ушул жү&amp;amp;shy;рүшкө байланыштуу «Талас өлкөсү (hora)» ж-дө кабар бар. Ал Таласты эскерген эң алгач&amp;amp;shy;кы маалыматтардын бири болушу мүмкүн. Ка&amp;amp;shy;ган З-ка ырайымдуулук көргөзүп; «колго түшкөн күң тартуулаган: ал кыз херхирлерге» (кыр&amp;amp;shy;гыздар) караган. Өз милдетин толук аткарган З. кайтып келгенден кийин көргөн-билгенде&amp;amp;shy;ри тууралуу императоруна кенен эсеп-кысап берген.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ад.: Византийские историки Дексипп, Эвнапий, Олимпиодор, Малх, Пётр Патрикий, Менандр, Кандид, Ноннос и Феофан Византиец /Пер. с греч. СПб., 1860; &amp;lt;i&amp;gt;Пигулевска Н.&amp;lt;/i&amp;gt; Византия на путях в Индию. М.; Л., 1951; Источниковедение Кыргыз&amp;amp;shy;стана. Б., 1996; 2-ое доп. изд. 2004.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;p align=&amp;#039;right&amp;#039;&amp;gt;&amp;lt;i type=&amp;#039;author&amp;#039;&amp;gt;Т. Жуманалиев.&amp;lt;/i&amp;gt;&amp;lt;/p&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Категория:3-том, 449-543 бб]]&lt;br /&gt;
&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>vol3&gt;KadyrM</name></author>
	</entry>
</feed>